Československá a česká stopa

  • 1930 - Ludvík Očenášek
  • 1978 - Vladimír Remek
  • Astronauti s českými kořeny
 
1930 - Ludvík Očenášek
Starty raket 2. března 1930 a ohlasy

"těším se na sdělení, že jsem Vámi zaznamenána co žena připravená k letu prvým raketovým letadlem do vesmíru"
Mezinárodní ohlasy a ocenění

Travelling to Moon • Czech Rocket Experimenter
Planetka 61404 Očenášek a její poloha 12. září 2020 na obrázku) +  
Poloha planetky 61404 dnes
Ohlasy v Česku

Webové stránky věnované
 Ludvíku Očenáškovi


Prezentace Ludvík Očenášek
 byl jen jeden ...


(presentaci se 120 snímky
si můžete spustit)

 

Plasy 1 3. května 2017

Výstava Národního technického muzea
 v Plasích 2017 - 2018


Dražeň 10.8.2019
 

 

1978 - Vladimír Remek
Vladimír Remek (* 26. září 1948 České Budějovice) je bývalý vojenský pilot a jediný československý kosmonaut ve vesmíru, Hrdina Československé socialistické republiky a Hrdina Sovětského svazu. Je 87. kosmonautem světa, prvním z jiné země než Sovětského svazu nebo USA, což bylo úspěchem československé kosmonautiky. Evropská kosmická agentura se k němu hlásí jako k „prvnímu evropskému kosmonautovi“.[1][2
Remek v r. 2018

Remek (kosmonaut - výzkumník)  + Gubarev (velitel lodi Sojuz 28


Remek + Gubarev (Sojuz 28)
na návštěvě u Romaněnka
a Grečka 
na Saljutu 6

V. REMEK
Start Přistá-
Délka
 letu
Kosmic-
ká loď
Poznámka
02.03.
1978 
10.03.
1978 
7d22h
18m
 
Sojuz 28 2.návšt.na Sal.6/1.mez. 
Cel-
kem
1 7d22h
18m
  87. člověk ve vesmíru 

Remek (vpravo) +
 Grečko (vlevo) + Leonov (uprostřed) na
Mezinárodním kongresu
 účastníků kosmických
 letů ASE v Praze v r. 2009
Videa

Přesně před 40 lety vzlétl
do vesmíru Vladimír Remek!
Připomeňte si prvního
evropského kosmonauta


video 1:38

Soyuz 28

(Cosmonaut from Czechoslovakia)

česky

 

video 4:48

 Chrastava TV
 - Vladimír Remek ve škole
 


Beseda se žáky základní školy
v Chrastavě  v r. 2012

video 11:16
Vladimír Remek

Prvý a jediný kozmonaut ČSSR

Rozhovor
s dokumentárními fotografiemi

video 9:36

Выпускники России
 - Владимир Ремек (Чехия)

komentář videa i rozhovory Remka rusky - video 16:36

 

Astronauti s českými kořeny

Kosm onauti s českými  kořeny
– významné milníky:

  • IX 1962 – James Lovell vybrán do týmu astronautů NASA
  • XII 1965 – James Lovell se účastní letu Gemini 7
  • X 1963 – Eugene Cernan vybrán do oddílu astronautů
  • VI 1966 – Eugene Cernan absolvuje let na Gemini 9A
  • XI 1966 – James Lovell je členem posádky Gemini 12
  • XII 1968 – James Lovell s dalšími dvěma astronauty 10krát oblétl Měsíc
  • V 1969 – Eugene Cernan se v Apollu 10 přiblížil k Měsíci na pouhých 15 km
  • IV 1970 – James Lovell absolvoval velmi dramatický let Apolla 13
  • XII 1972 – Eugene Cernan se stal při letu Apolla 17 posledním mužem na Měsíci
  • 2 III – 10 III 1978 – Vladimír Remek: první Čech ve vesmíru (kosmická loď Sojuz 28)
  • III 1989 – John Blaha je pilotem mise raketoplánu STS-29
  • XI 1989 – John Blaha pilotuje raketoplán STS-33 (2. start v jednom roce)
  • VIII 1991 – John Blaha je velitelem mise raketoplánu STS-43
  • X 1993 – John Blaha absolvuje let raketoplánu STS-58
  • IX 1996 – John Blaha tráví 128 dnů na palubě ruské stanice MIR
  • 22 II – 29 II 1999 – Ivan Bella, první slovenský kosmonaut ve vesmíru (Sojuz TM-29)
  • VII 2000 – Andrew Feustel vybrán do oddílu astronautů
  • V 2009 – Andrew Feustel se podílel na opravě HST v rámci mise STS-125
  • V 2011 – Andrew Feustel míří na Mezinárodní kosmickou stanici ISS
  • VIII 2011 – Andrew Feustel navštívil Valašské Meziříčí
Vladimír Remek  - 1. československý kosmonaut

Oldřich Pelčák - kosmonaut - náhradník V. Remka
        James Lowell - drama na Apollu  13
  • Velké hrdinství prokázal James Arthur Lowell spolu s dalšími dvěma astronauty při letu Apollo 13 v dubnu 1970.
  • Během cesty k Měsíci došlo k explozi zásobníku kapalného kyslíku sloužícího v palivových článcích k výrobě elektrického proudu. Tím se stala mateřská loď nefunkční a astronauti museli vyžít služeb lunárního modulu, který místo přistání na Měsíci dostal jiný důležitější úkol: dopravit posádku bezpečně k Zemi. Hrozil nedostatek kyslíku, teplota na palubě lodi klesala až k 6 stupňům nad nulou. Pokud by k explozi došlo až po přistání na povrchu Měsíce, kosmonauti by neměli žádnou šanci na návrat.
  • Přestože se James Lovell vydal k Měsíci dvakrát, na jeho povrch bohužel nikdy nevstoupil.

Eugene Cernan - poslední člověk na Měsíci

  • Zúčastnil se tří vesmírných letů, a to na palubě kosmických lodí Gemini 9, Apollo 10 a Apollo 17. Ve vesmíru strávil celkem 23,5 dne, z toho 73 hodiny na povrchu Měsíce. Krušné chvíle zažil jako pilot lunárního modulu při letu Apolla 10, kdy kosmická loď začala rotovat v důsledku chybného nastavení ovládacích prvků autopilota. Naštěstí se rotaci podařilo po 8 sekundách zastavit pomocí ručního řízení. Cílem letu bylo prověřit oddělení lunárního modulu a jeho manévrovací schopnosti na nízké oběžné dráze před prvním přistáním na Měsíci.
  • Stal se jedním z dvojice pozemšťanů, kteří Měsíc navštívili v roce 1972 zatím jako poslední. Při letu Apolla 17 celkem 3krát vystoupil na měsíční povrch, kde strávil 22 hodin a 5 minut.

Joh n Blaha  - živo t na stanici MIR

  • John Elmer Blaha byl do oddílu astronautů vybrán v roce 1980. Do vesmíru se podíval celkem 5krát. Vždy pobýval pouze na oběžné dráze kolem Země, kde strávil 161 dnů. Poprvé odstartoval na palubě raketoplánu Discovery v roce 1989 při letu STS-29. Při svém posledním pobytu ve vesmíru na přelomu let 1996 a 1997 strávil 128 dnů na palubě ruské kosmické stanice MIR. V roce 1997 odešel z NASA.
  • Má rovněž české předky, jeho dědeček Antonín Blaha pocházel z Herálce u Humpolce. 
         Ivan Bella - narozen v Československu
  • První (a doposud jediný) slovenský kosmonaut Ivan Bella se narodil 21. 5. 1964 v Dolnej Lehote při Brezne jako občan bývalého Československa. V roce 1983 se stal pilotem. Dne 23. 3. 1998 odešel do Hvězdného Městečka u Moskvy, kde se začal připravovat na kosmický let. V srpnu 1998 byl zařazen do hlavní rusko-francouzsko-slovenské posádky 27. expedice na kosmickou stanici MIR. Kosmická loď Sojuz TM-29 s tříčlennou posádkou odstartovala 20. 2. 1999. Kromě Ivana Belly byli na palubě ruský velitel Viktor M. Afanasjev a francouzský kosmonaut Jean-Pierre Haigneré.
  • Ivan Bella realizoval v průběhu letu 6 vědeckých experimentů. Čtyři byly z oblasti medicíny, jeden z oblasti biologie a jeden z fyziky. Vědecký program nesl název Štefánik.

Feustel, Andrew Jay "Drew"

Do kosmu s Krtkem - Andrew Feustel 

Praha vyfocená z vesmíru. Astronaut Feustel pořídil obrázek hlavního města z oběžné dráhy
Andrew Feu stel - do vesmíru s český m krtečkem
  • Další z kosmonautů, jehož životní osudy si zde přiblížíme, nemá přímo kořeny v České republice – s naší vlastí je spojena jeho manželka přes svoji matku. Díky tomu získal Andrew Jay Feustel velmi vřelý vztah k naší republice a neustále jej projevuje
  • Do oddílu astronautů byl Andrew Feustel vybrán jako letový specialista pro raketoplány v červenci 2000. Když se připravoval ke svému prvnímu letu do vesmíru (jeho úkolem bylo uskutečnit spolu s dalšími astronauty poslední servisní misi k Hubblovu kosmickému dalekohledu HST), obrátil se na Astronomický ústav České akademie věd s prosbou, že by rád vzal sebou do kosmu nějaký předmět symbolizující Českou republiku, ke které má velice kladný vztah. Diskuse nakonec vyústily ve skutečnost, že kromě české vlajky vezl na oběžnou dráhu při letu STS-125 i výtisk Písní kosmických od Jana Nerudy.
  • S trochou nadsázky lze říci, že druhým českým kosmonautem se po Vladimíru Remkovi stal Krteček. Tento známý hrdina kreslených pohádkových příběhů pro děti odstartoval na palubě amerického raketoplánu Endeavour 16. května 2011 v rámci mise STS-134. 
  • Vzkaz Andrew Feustela - video 1:50